Hojení ran
Když při vzniku rány vidíme krev, je to důkaz, že došlo k poškození cév. Tělo pak začne dělat všechno pro to, aby se krvácení zastavilo, a proto vzniká krevní sraženina, po zaschnutí známá jako strup. Do rány putují i buňky imunitního systému, které ji čistí. Hojení akutních ran probíhá v několika fázích, které na sebe navazují a překrývají se. Fáze první, exsudativní, začíná hned ve chvíli poranění. Rána se začne čistit, spustí se kaskáda pro zastavení krvácení. Poté proces přechází do proliferační fáze, kdy pozorujeme růst nové tkáně a nových cév. V konečné fázi, diferenciační, je epitel úplně vytvořený a vzniká jizva.
Chronické rány se hojí trochu odlišně. Nejdříve se rána čistí a odlučují odumřelé tkáně. Organizmus má schopnost se čistit sám, ale v některých případech je potřeba procesu pomoci vhodným přípravkem na čištění ran. V granulační fázi se připravují podmínky pro nová tkáň a ve fází epitelizační vzniká nová tkáň dělením buněk a také nechtěná jizva. Rychlost hojení závisí od mnoha faktorů. Jsou jimi výživa a hydratace, věk, imunitní systém, hygiena a kvalita ošetření rány. Hůře ovlivnitelné faktory jsou krevní zásobení místa, rozsah poranění a další onemocnění. Špatné hojení ran se vyskytuje u cukrovkářů, kuřáků, pacientů s ischemií dolních končetin, při nedostatečné výživě a kontaminaci patologickými bakteriemi.
